Dějiny pivovarnictví na Slovensku

Na Slovensku výroba piva nikdy neprovozovala v také míře jako v českých zemích. Pivovarnictví zde mělo silného konkurenta ve víně. Přesto se na Slovensku pivo připravovalo už v dávných dobách. Starý doklad z 18. století dokazuje, že poddaní ze Šaĺy museli vařit a dodávat pivo do kláštera ve sv. Martině. Jiná listina z konce 16. století uvádí, že jistý slovenský kazatel dostával v Trenčíně od města pravidelně pivo. Pivovar v Trenčíně tehdy vařil až 136 okovů piva. Značná část jeho výroby se vozila na vorech po Váhu až do Komárna. Městská rada Komárna přísně hlídala, aby se v okruhu městských hradeb prodávalo jen dobré pivo, protože ve městě byla velká vojenská posádka a čilý obchodní život. Usnesením městské rady v komárně z r. 1717 bylo trenčanské pivo osvobozeno od vysokých poplatků, které byly sníženy ze 4 zlatých na 8 grošů ze 4 okovů.

V Trnavě bylo podle zápisů vařeno dobré pivo. od 16. století tzv. pivo "postní", které se pilo v čase postním. V jedné z listin je zápis, ve kterém stojí, že Štěpán Medňanský dostal příkaz z Trnavy, aby nechal v Beckově navařit pivo a poslal je po vorech do Trnovce a odtud na vorech do Nových Zámků. Trenčanské pivo, ale také pivo z jiných považských pivovarů se vozilo až do uherské nížiny. V Beckově měli přísná pravidla a bylo zakázáno vařit pivo těm, kteří v Beckově neměli majetek. Ostatní museli za každou várku platit 1 zlatý na opravu hradu.

V Novém Meste nad Váhom byl pivovar, o kterém je zápis, že v r. 1719 spotřeboval na vaření 265 vozů dřeva. Pivovar v Ilavě byl založen r. 1635, v Podhorjanech 1728, v Bratislavě (měšťanský) 1752, v Košicích 1752, v Levoči 1780.

Na počátku 18. století bylo v Banské Bystrici 25 várečných domů, ale je 14 z nich mělo várečné právo. V Bardějově bylo 55 várečných domů, které mohly prodávat pivo také ve svém okolí, ale protože v okolí nebyl odbyt, atk tohoto povolení nevyužívalo. Roku 1715 vařilo pro svou potřebu už jen 23 várečných domů, ale i ty ro r. 1720 zanikly. V Prešově bylo 73 várečných domů, ale jen 15 z nich vařilo. V Sabinově jich bylo 40, ale i ty brzy zanikly. Ještě počátkem 19. století bylo v Žilině na náměstí 32 várečných domů, které vařily pivo. Většinou ale jen v době týdeních dobytčích trhů.

Za své právo vařit pivo udělené Karlem VI. museli právovárečníci platit ze svého domu větší dávku, než jiní, a to v poměru 1:4. V nitranské župě byly na počátku 19. století pivovary Myjavě, Senicích a Šašíně. V roce 1900 bylo na Slovensku už jen 9 pivovarů. Po první světové válce se na Slovensko dováželo mnoho piva z českých zemí, protože místní pivovary nestačily pokrýt velkou poptávku.

V letech 1924-25 vyrobily slovenské pivovary asi 310 000 hl piva. Obliba neustále vzrůstala, což mělo za následek velký vzestup výstavu pivovarů. Před druhou světovou válkou tak výstav dosáhl čtyřnásobku, než v roce 1925. Stoupl i počet pivovarů na 12 a 3 sladovny.

Po únorových událostech v r. 1948 byly všechny československé pivovary znárodněny a celý pivovarsko-sladařský průmysl centrálně řízen.

Pavel Šimon